Hadi a ještěrky

Slyšeli jste někdy o chovu ještěrek anebo hadů? Myslím si, že asi mnoho takových lidí není. To, že by doma dobrovolně chovali hady anebo různé plazy. Ale můj mladší bratr byl velký milovník těchto plazů a taky hmyzu. Takže nebylo divné, že když byl bratr malý, tak domů z polích někdy nosil domů malé ještěrky. A byla to klasická ještěrka obecná velká asi jako dlaň. Já jsem se jich samozřejmě nebála a taky jsem si jich pár pochovala a dala jsem si je do ruky. A vůbec jsem se jí nebála a moje máma taky ne. A stejně bratrovi ještěrky vždycky nějak utekly a po pár dnech už neměl doma žádnou ještěrku. Byli jsme ale rádi, že se ještěrky vrátily zase do svého přírodního prostoru.

Hadi jsou krásní.

Jak ale bratr rostl, tak si jednoho dne donesl domů hroznýše. A potom taky krajtu obrovskou. A když měl bratr doma krajtu obrovskou, tak později za pár let dorostla do takové délky, že měla skoro čtyři metry. Samozřejmě, že takovou velkou krajtu si bratr doma nechat nemohl, a tak se domluvil se zoo, že tam krajtu dá a daruje. V zoo naprosto souhlasili a oni byli dokonce i rádi.

Hadů se bojím.

Bratr tam taky dostal potom několik vstupenek zdarma do zoo, takže jsme celá rodina byli opravdu moc rádi. Byli jsme rádi, protože jsme se už byli dvakrát podívat na naši krajtu. Taky jsem ráda, že jsou takové možnosti, že přerostlá zvířata člověk někam může dát, aniž by se jich úplně nelidsky zbavil. Já si ale myslím, že takovýto chov velkých hadů a obecně plazů nebo pavouků je pouze určený speciálně pro ty lidi, kteří tomu rozumí a mají o tom znalosti. Opravdu to není koníček pro nějakého začínajícího chovatelé hadů anebo hmyzu. Nebo vy byste si jako začátečník troufli na nějakého obrovského hada? A co třeba jedovatý had? No, tak myslím, že ten by neuspěl ani u nás, to je už lepší několikametrová krajta, co není jedovatá. Já osobně mám totiž z jedovatých zvířat opravdu velký respekt. A co vy?